Dlouhé zimní večery jsou jako stvořené pro nějaké tvoření. A co teprve, když to tvoření může někomu skončit na jazyku… už před nějakým časem jsme si všimli, že máme u nás v Příbrami spoustu nadšených a šikovných pekařek, hlavně z řad starší generace, a přišlo nám škoda, aby takové umění zůstalo skryto doma v kuchyni. A tak vzniknul nápad uspořádat soutěž v pečení. Téma bylo až nostalgické: buchta mého mládí. V polovině února obecní sál náhle zavoněl kávou a čerstvým pečivem. Sešly se nám buchty na plech i koláče, složitější i zcela prosté. Pekly důchodkyně, mladé holky, pekla škola a dokonce i mateřinka měla svůj příspěvek. Hodnotit mohl kdokoli z návštěvníků. Stačilo mít mlsný jazyk a bodovací tabulku. Boj to byl dramatický, ale vlastně milý, protože nebylo poražených. Jen spokojených plných břich 🙂 A aby to hodování mělo nějakou štábní kulturu, náš milý soused a bývalý nadšený zahrádkář nám k tomu udělal přednášku o historii zahrádkářského spolku v Příbrami, další sousedka pak vyprávěla o své cestě do daleké Chile, odkud nám sem do vsi osud zavanul polovičního indiána se španělsky velkýma hnědýma očima a vášní pro maso. I ten si ale tentokrát přišel dát koláč. A byl jedním z mnoha, kteří pomohli rozhodnout, že jednoznačnou královnou trouby se tentokrát stala věčně usměvavá paní Jiřina. A to slovo „tentokrát“ je třeba dvakrát podtrhnout. Není totiž všem dnům konec. Kdo by měl chuť a odvahu ji zkusit sesadit z trůnu, bude mít další příležitost. Až nám dá slunce sbohem a dny budou sychravé, vrátíme se opět k teplu trouby. A do obecního sálu. Zajímá vás nové téma? Tak zůstaňte na příjmu a pro jistotu už listujte kuchařskými knihami. Bude to opět velké!
Marie Kněžíček Ryšková
Fotografie z akce naleznete v naší fotogalerii.